Den po dni..

  V pátek 12.11.2004 jsme po snídani vyrazili do města.Konečně jsem si  vobchodě AGI koupila pořádný šampon na vlasy, minule mi totiž páni přivezli pouz kondicionér :o)) Po nákupu jsme se zastavili nakrmit ryby u stánku Fish and Chips.
  Každou sobotu je uklízecí den. Celý dům se nejdřív zamete, potom se do kbelíku napustí voda s voňavým, svěžím přípravkem na mytí podlah a už se lítá s mopem. Po tomto procesu jedeme na místní cooktownský trh. Prodává se tu vše možné..od zeleniny, ovoce, květiny, přes oblečení, kosmetiku, ručních výrobků až po všelijaké harampádí :o) U jednoho stánku potkáváme strýcovu kamarádku, která vyrábí korálkové náramky, náhrdelníky. O kousek dál ženské pletou tašky. Je tu veselo schází se zde celý Cooktown, uprostřed trhu se pečou klobásky. Strýc dnes musí na schůzi od zachranářů, ka chodí na brigádu, takže nás doveze a místní pláž. My si mezitím užíváme sluníčka, horkéh slaného moře. Při odlivu sbíráme vyplavené mušle. Po necelých dvou hodinách jsme bohužel i přes použití opalovacího krému totálně spálení :o((( sluníčko je u mnohem zákeřnější, ostřejší než jaké je v Čechách.
    Poslední den v týdnu trávíme v botanické zahradě, která slouží i jako info stanice, paní nám ochotně  dává turistické mapy.  K obědu máme ovocný salát ze sklizeného ovoce (papája, mango, karambola, banán) a zmrzlinu :o) jinak je denspíše odpočinkový, spáleniny si léčíme čerstvě utrženým aloe vera :o)) krásně chladí.

 Začíná nový týden, je ráno po sedmé hodině ,venku ve stínu je 34stC. Ke snídani si jako každý den vaříme černý čaj, a k tomu tmavý chléb se sýrem, salámem, paštikou nebo marmeládou, prostě na co má člověk právě chuť :o)) po snídan usedáme do džípu a vyrážíme k vodopádům.  Jedeme pouze polní neupravenou cestou, kolem nás všude hoří stromy, je to děsivý pohled. Přímo k  vodopádům Trevethan Falls ale    musíme pěšky. Po zdolání uzkých uliček ve vyprahlém terénu se nám odkrývá nádherné království vodopádů. Voda padá ze 30m do jezírka, ve kterém je krásně ledová, osvěžující voda. Odhodláváme se jezírko přeplavat a pod padající vodou si nechta masírovat záda.. nádherný pocit :o)) Po tomto suprovém výletu ještě jedeme navštívit Rudu, prý tam má velkou černou ještěrku Goannu a prý s ním spí v posteli :o))) i Rudy se setkáváme se sousedkou Ricky, která pohází z Perth, kde šila svatební šaty. Teď bydlí hned vedle Rudy v takové obyčejné plechové boudě :o))

  V úterý vyrážíme na moře. Njedřív je potřeba s sebou připravit svačinu. Vařím vajíčka, která pak nakrájím a dám na toustový chléb, přikrájím ještě trochu salámu.  Jídlo i pití se pak dá do "esky", je to polystyrenová krabice, kde je led, potraviny v ní tudíž dlouho vydrří. Vše naožíme, zařáhneme strýcovu loď a vyrážíme. Jede s námi i Ricky, která bere i ovoce, melouny :o)) Po spuštění lodi do moře jedeme několik kilometrů od břehu. Voda je klidná. Jakmile se na radaru ukáží ryby, hned kotvíme a jdeme lovit. Nejdřív je potřeba chytit nějakou menší rybu, která bude sloužit jako návnada :o))  Tady v moři se chytá opravdu dobře, ryby se uloví opravdu rychle, já mám po chvilce korálového pstruha Coral Trouth , strýc ryby hned zabije, rozporcuje a uloží do esky.. na lodi jsme celou dobu na boso, plechová podlaha začíná pěkně pálit do nohou, proto se musí čas od času polít vodou. Po několika zdatných úlovcích se přesuneme ke korálům, kde se dá potápět. Právě byl odliv, takže korály byly málem k dosažení :o)) Já mám ze šnorflování obavy, takže se potápím jen v blízkosti lodě. Je to nádherný pohled na podmořský barevný svět.   Kolem korálové stěny , která se hemží všelijakými barvami, se prohánějí malé barevné rybky. :o))
 po cestě domů řídí loď Ali a tak si z předního místa vychutnáváme rozrážení vln, také jsme viděli létající rybky a dva delfíni nás vyprovázeli ..

Na Zlatém dole

Takže nový týdne jsme začali návštěvou města Cooktown.  V úterý 9.11.2004 jsme si nemohli nechat ujít návštěvu překrásných pláží Finch Bay, Walker Bay a Quarantine Bay (viz.mapa v min.článku)- tato je od strejdova pozemku nejblíže.. pláže jsou lemovány palmami s kokosovými ořechy. Je kolem příjemných 26stC, takže i písek tolik nehřeje, pofukuje přímořský větřík, v dálce štěbetají papoušci .. chvíli na plážích posedíme, projdeme okolí. Pak musíme jet ještě zpátky do města, strejda jde na pracovní úřad. Je totiž nezaměstnaný, o práci je v tomto kraji opravdu nouze. Strýc se chce alespoň přihásit na kurz počítačů.  po vyřízení formalit se vracíme k domovu, začíná se stmívat a všude se pasou klokánci. Dnes budeme k večeři dělat rybu s bramborem. Ryba je pouze osolená, opepřená a obalená v mouce, osmažíme ji na pánvi a na talíři pokapeme citronem ..  Je to jednoduché jído, ale zároveň velmi chutné, po jídle ještě chvíli sedíme na terase a povídáme si. Kolem sedmé začínají zprávy, takže je čas se zvednout, poklidit stůl, umýt nádobí a jít koukat, co se děje ve světě.. Při mytí nádobí pozorujeme malé ještěrky, které lezou po oknech a  i v místnosti, světlo z roszvícené lampy přilákalo spoustu mušek a ještěrky si na nich pochutnávají. :o))

10.11.2004 začíná nový den a my jedeme na výlet a to na Zlatý důl.  Strýc tam má kamaráda Boba Harryho. jedeme opět několik hodin po prašných cestách, projeli jsme i nějakou farmou s dobytkem a pak už jen proschlým lesem vzhůru k horám, kde Bob žije.  je to příjemný menší pán v ošuntělých trenýrkách.  V opáleném obličeji se mu rýsují vrásky. jdeme si dát věci do karavanu, ve kterých tu bydlí. Má tu celkem tři karavany, dva jsou k bydlení, ve třetím je koupelna a skladové prostory. Karavany jsou postaveny do tvaru L a uprostřed je kuchyň pod širým nebem, velký kulatý stůl s židlemi, dva sporáky s troubou a odkládacím pultem, kde je různé koření, čaje apod.  Bob nás bere k opuštěnému Dolu. Jedeme jeho džípem, který se bravurně šplhá mezi stromy až na vršek hor..   Když k Dolu dorazíme, nevěříme vlastním očím, je tu úplné městečko s karavany, s přístřešky, pod kterými jsou bazény .. kolem toho všeho jsou opuštěné zrezivělé stroje.  Nechápeme, jak to všechno tam mohli lidé dovézt, nejsou tady žádné cesty, prostě se jen jede lesem.  Cestou zpátky nás Bob ještě zavezl na místo, kde se ještě donedávna zlato těžilo.. Ukázal nám , že zlato je v blízkosti růžových křemenů. .o))  po této vyjíždce jsme se vrátili ke karavanům, Bob nám půjčil čtyřkolku, tak jsme se s Alim jeli projet po okolí .. ještě byl čas než bude hotové jídlo, takže jsme si půjčili i detektor a vydali se hledat zlato .. Bob nám nakázal,že si musíme vzít na hlavy klobouky, protože slunčko opravdu pálilo  a taky se pořádně namazat opalovacím krémem. Vydali jsme se tedy podle rad Boba vyschlým korytem řeky ..  Neustále jsme poslouchali pípání detektoru a snažili se rozeznat jiné pípnutí, které by signalizovalo přtomnost zlata. a jak si tak jdeme, koukáme na zem, zavadila jsem tím kloboukem o větev, kde bylo vosí hnízdo.. sotva jsem se narovnala, už mi dali několik žihadel .. auuuuuu ... to byla bolest .. prý jsem ale měla štěstí, protože někdy je v tom hnízdě i 50 vos, jsou to takový malinký vosičky :o)) No pár kamenů nám zapískalo, takže jsme si je vzali s sebou. PO nějaké té hodince chůze jsme se vrátili k Bobovi, kameny, které pípali, že by mohli mít něco společného se zlatem, nám Bob vyhodil, protože to byly jen kameny, bez zlata ..  z venkovní kuchyně už se linula nádherná vůně. Každý si šel připravit steik dle vlastní chuti, na vedlejším sporáku už byla připravená vařená zelenina jako příloha - mrkev,kukuřice, dýně, houby, fazole a k tomu brambory .. Po večeři jsme se šli osprchovat do toho koupacího karavanu, kde byla sprcha, no vlastně jen taková tyčka s rozprašovačem , napumpovala se voda a pak se člověk mohl umýt. S Alim jsme spali hned v to prvním karavanu (nemohla jsem usnout, protože tam byly otevřený okýnka a já měla strach, že tam vleze nějaký had nebo jiné nevítané zvířátko z buše). Bob spal v druhém karavanu a strejda ležel venku na lehátku před karavanama .. brrr, tam bych neusnula :o))
Ráno jsme vstávali brzo, protože Bob potřeboval jet do města zařífit různé věci. Ke snídani jsme tedy měli černý čaj , ohřáté fazole z plechovky a opečené tousty. A nesmím také zapomenout říct, jaké tady bylo WC .. opravdu sranda, kousek od karavanů v buši, byla jen vyhrabaná jáma, na ní byla posazená něco jak popelnice a celé to bylo oplocené pletivem, po kterém se plazila nějaká rostlinka ..  

Po návratu domů jsem šla prát prádlo a ještě jsme pak jeli do města na chvíli na worf -molo, kde byl kiosk a tam jsme krmili ryby..  večer jsme vařili kuře na paprice s rýží...

Průvodce Cooktownem

.když jsme byli ve městě, tak jsme si na poště vzali malého průvodce, který nás s Cooktownem seznámí:

Cooktown je jedním z historicky nejvýznamnějších přístavních měst v Austrálii. V roce 1770 zde zakotvil a řece Endeavour kapitán James Cook (narozen v Anglii 1728, 3 roky plul na lodi HMS Bark Endeavour), když zoufale potřeboval bezpečné útočiště , aby mohli opravit loď, která se poškodila nárazem na korál. Poprvé zde spatřili klokana, který se poté stal národním znakem Austrálie. O 100 let později bylo v řece Palmer River nalezeno zlato. Město pa sloužilo jako důlní tábořiště.Na hlavní třídě bylo kolem 100 hospod. Po úpadku zlaté horečky město stále udržovalo komunity s kolem 400 lidmi.
Cooktown přežil dva devastující cyklony.
V současné době je zaevidováno kole 1600 lidí. Na Charlotte street se nachází Post Office (pošta), která byla postavena v roce 1887, v roce 1885 postaven RSL Club. Na úpatí mola stojí Powder Magazine, kde byly uloženy výbušniny.. Zajímavým místem je i Grassy Hill a Lighthouse -maják. Z tohoto místa se člověku naskytne nádherný výhled na celý Cooktown, řeku Endeavour a korálové moře. Maják byl vyroben v Anglii a do Cooktownu převezen v roce 1885. Podél Finch Bay Road je umístěna botanická zahrada Na konci zahrady je populární pláž Finch Bay. Z této pláže a i z Grassy Hillu se dá pěšky dojít na další nádhernou pláž Chery Tree Bay.
- velice populární je zde rybaření , dají se ulovit různé druhy ryb- španělské makrely, Barramundi, Queenfish, Trevally, Mangrove Jack... nejlepším místem k lovení ryb je Quarantine Bay, Walker Bay a Archer Point ..
Cooktown je nejblíže korálovému útesu ..
The Great barrier Reef - bradlový či bariérový útes je korálový útvar vytvořený vápenatými kostrami odumřelých jedinců. Vyskytuje se v teplých, čistých a dobře prokysličených vodách moří a oceánů.  Je souběžný s pobřežím , ale od něj zřetelně oddělený lagunou. Největší korálový útes na Zemi se nachází při severovýchodním pobřeží Austrálie. Je dobře viditený i z vesmíru. Délka útesu je cca 2000 km, šířka 2-150 km. vnější rif  leží 16-240 km od pobřeží a laguna za ním obsahuje 600 neobydlných ostrovů. Vútesu je pouze 10 větších ostrovů. Útes poskytue úkryt mnoha živočichům, jak rybám, žralokům apod..
Z Cairns do Cooktownu vedou dvě cesty, buď vnitrozemská cca 340 k, nebo pobřežní 250km (pouze pro 4WD)

Nejlepší dobou pro návštěvu je období mezi květnem a prosincem, kdy méně prší a  pofukuje čerstvý tropický vánek. Slunce vychází kolem půl šesté a zapadá kolem 18:30. Průměrná teplota se pohybuje kolem 27 stC. Od ledna do března se mohou vyskytovat monzunové děště . tzv. období TheWet Season -monzuny vznikají v důsledku sezónních změn směru převládajících větrů. V zimě proudí velmi silný vzduch  oblasti tlakové výše nad pevninu. V létě, jakmile se pevnina pteplí, změní se vysoký tlak nad pevninou v nízký. Nad oceánem však stále zůstává tlak vysoký, voda se otepluje pomaleji než pevnina. Směr větru se otočí a vítr od moře začne nad kontinent přinášet vláhu. Při přechodu z može nad pevninu vzduch stoupá, vznikají obrovská oblaka a monzunové přívalové deště ..